V sobotu 11.9. jsem se vydal na výlet do jeskyně Gwangmyeong. Současná epidemická situace zdaleka negarantovala, že bude jeskyně otevřená. Po ranním telefonátu a pozitivní odpověďi na dotaz ohledně otevírací doby jsem sedl na metro a vyrazil do Gwangmyeongu.
Městečko Gwangmyong (광명) se nachází jižně od Soulu a rozlohou 38,5 km2 je srovnatelné s rozlouhou České Kamenice (38,77 km2). V počtu obyvatel se už samozřejmě rovnat nemohou. I přes to, že ve městě žije něco přes 340 000 lidí, jezdí tam jen jedna souprava čtyřvagonového metra za hodinu. K jeskyni dále pokračují 2 linky autobusu.
K jeskyni vedlo několik desítek schodů, které v roušce a 30 °C zajistily skvělou zahřívačku před studenou kúrou Gwangmyeongského dolu.
Před vstupem do jeskyně, jako ostatně ve všech vnitřních prostorách, musíme zapsat svoji účast načtením QR kódu. Po souhlasu s dodržováním protiepidemických opatření jsme vstoupili do jeskyně vstupem, který vůbec vstup do jeskyně nepřipomínal.
Cedule ujišťovaly, že se k internetu připojíte i v jeskyni. Bezpečí na prvním místě – vpravo bylo několik nosítek.
Jeskyně začala sádrokartonovými zdmi s fotkami toho, na co se můžeme v jeskyni těšit. Jeskynní podlaha je dlážděná po celé turistické trase, kostky měly drsnou strukturu, aby i přes značnou vlhkost snížily riziko podklouznutí na minimum.
Stropy jsou “zajištěné” obklady a sítí. Dříve prý byly povinné helmy – dnes už jim tam asi nic ze stropů nepadá. Malé uvolněné kameny to asi zastaví a před velkými je i helma málo.
Korejci si potrpí na hru barev ať už jde o stromy (živé či umělé), nebo osvětlení.
První takovou hrou světel byl tunel nazvaný 빛의공간, nebo Light Space (dovolím si to z originálu přeložit jako Space of Light).
Dále bylo po stranách několik menších tunelů a šacht, kam bylo možné pouze nakouknout a kde byly instalace různých více či méně děsivých kreatur. V prvním případě jde o jakési ryby (země byla pokryta několika desítkami centimetrů vody), ve druhém o jeřába.
V jeskyni jsou pro atraktivitu instalovány nádrže s různými rybami. První, které jsme viděli, byli nádherná asijská arowana (baramundi malajský) a velké akvárium s převážně africkými tlamovci. Asijská arowana je jednou z nejžádanějších a nejdražších akvarijních ryb, které jsou v mnoha státech zakázaným chovancem a v místních podmínkách se jí viditelně dařilo. Na druhé straně byli afričtí tlamovci, kteří při teplotách kolem 20 °C vyloženě strádali – na to se koukalo ztěžka.
Celá jeskyně je dlouhá něco přes 7 kilometrů a pro veřejnost je otevřená jen malá část. Ikdyž pódium a osvětlení napovídá, že to tu někdy pro veřejnost otevřené je, nemohli jsme vystoupat do vyšších pater obrovské jeskynní místnosti.
Vstup do vodního světa – 동굴 아쿠아월드 (Cave Aqua World).
Ukazovali tam všemožné ryby od tropických druhů po druhy z korejských říček. Jako akvaristu mě tam zaujalo jen málo věcí – například to, že akvária byla obývána starými rybami, hejnové ryby byly v počtu několika kusů a vše tak působilo jako odložiště pro ryby, co už někdo nechtěl doma a celková exhibice byla spíše pihou na kráse jeskyně.
Akvária v jeskyni mají obrovský potenciál, který, věřím, využijí v příštích letech výběrem vhodnějších druhů a trochou zájmu o kvalitu exhibice.
Jak už jsem nastínil v úvodu, jedná se o bývalý zlatý důl. Zde začíná “zlatá” túra Hvězdou přání na konci téměř vertikálního tunelu. O pár metrů dál šlo zakoupit železné destičky různých tvarů, na kterou se napsalo přání a destička se připevnila na síť či zeď.
Golden Waterfall (황금폭포), v češtině zlatý vodopád.
Sestup do nižších pater jeskyně byla moje oblíbená část. Skály byly úchvatné a nasvícení nemělo chybu.
Dole jsme nahlédli do místnosti, kudy se i vracíme. Zajímavý byl třímetrový Hulk, jehož cesta do jeskyně nám byla záhadou.
Další zastávkou byla Zlatá komora, kam se dá hodit nějaký ten drobák. Většina lidí se snažila trefit jednu z nádob.
Nasvícené podzemní jezero bylo nádherné.
Mystický drak, pán jeskyně.
Jelen a houby (?) s plackami přání. Odtud už vedlo dlouhé schodiště na vstupové patro, kde nás ještě čekalo několik instalací.
Po asi 90 minutách v jeskyni jsme došli do místnosti s ukázkami života horníků a faktických informací o zlatém dole:
- Otevření: 1912
- Uzavření: 1972
- Těžba zlata, stříbra, bronzu, zinku, atc.
- Délka dolu: 7,8 km, pro veřejnost otevřeno 2 km
- Celková hloubka: 275 m (8 pater)
- Celková plocha: 42,797 m2
Důl byl uzavřen z důvodu nedostatku prostředků pro těžbu a znečištění způsobeným záplavami. Experti se shodují, že se v dole stále nachází podstatné množství nevytěženého zlata.
Po uzavření byl důl 40 let opuštěn a používán jako sklad všemožných darů moře. Po odkoupení dolu městem Gwangmyeong v roce 2011 bylo v jeskyni cítit silný zápach solených krevet. Po přípravě byl důl zpřístupněn veřejnosti v roce 2014, kdy ho během 10 mesíců navštívil milion turistů.
Pěstírna 🙂
Závěrečný tunel prohlídky byl věnovaný tradici vinařství města Gwangmyeong. U pultů se dala koupit lahev místního vína, které ale z důvodu koronavirových opatření nebylo, jako jindy, možné ochutnat.
Celý výlet jsme zakončili dobrotou – jehněčími špízky v čínské restauraci.
Jeskyně Gwangmyeong Cave je velmi příjemné zpestření dne bez ohledu na počasí. Doporučuji vyrazit dříve než později, jeskyně není nafukovací.
Celkově se mi důl moc líbil a byl to jeden z nejlepších výletů, co jsem v okolí Soulu podniknul.
Vojta, 19.9.2021