Podzim je nejkrásnější korejské roční období. Klíčové vlastnosti podzimu jsou teploty kolem 20 °C, přijatelná vlhkost a stromy hrající všemi barvami. V jednom takovém podzimním víkendu jsem se podíval na Nami Island (남이섬).
Nami Island je soukromý ostrov o rozloze 0,43 km2, který se nachází několik desítek kilometrů východně od Soulu. Vznikl zatopením okolních ploch po vybudování přehrady v roce 1944.
Dnes je Nami Island místem, kam turisté jezdí za krásnou procházkou a mnoho možnostmi pořízení skvělých fotografií.
Vzhledem k fotografickým podmínkám bylo 31.10. lidí opravdu hodně a po půlhodinovém čekání na autobus se ukázalo, že k parkovišti vede hodinová kolona aut. Ti co mohli chodit vystoupili a zvolili pěší dopravu. Cestou bylo několik restaurací, kde servírovali tradiční jídla z oblasti Chuncheon (춘천). Na fotce je Dalgkalbi (닭갈비) v syrovém stavu.
Po příchodu ve 3 hodiny odpoledne nás čekala fronta přes celé parkoviště. Po chvilce zjišťování jsme se dozvěděli, že správně stojíme ve frontě na trajekt. Celý ostrov se prohlásil za republiku Naminara Republic, kam vás pustí jedině s vízem (vstupenkou).
Celé čekání nebylo dlouhé – za půl hodiny jsme se nalodili. Imigrantů a emigrantů bylo tolik, že lodě připomínají evropské zprávy.
Cesta trvala pár minut. Při příjezdu se nám nabídl pohled na barevné koruny stromů, který signalizoval správné načasování návštěvy ostrova.
Po příjezdu nás přivítala cedule jako na letišti a knihovnička cháněná pavoukem.
U nápisu se fotilo jako o závod. Já si zkusil staronovou kreaci zvanou ‘elbow lever’, která mi potvrdila dvě veci: tělo nezapomíná a měl bych zas začít něco dělat 🙂
Na ostrově bylo několik rybníčků. U největšího byly skály s vodotryskem a vedle dřevěná budova, kde panovaly dvě slepice páva.
Voda byl domovem čtveřice hus, které o sobě dávaly vědět synchronizovaným zpěvem.
Další selfie s rouškou. V celém parku byly roušky povinné a sundavaly se jen na vybrané portréty.
Maskoti ostrova a umělý vodopád.
Na ostrově si dali záležet, aby se scenérie a místa neopakovaly. Na fotkách dřevěný most z kmenů stromů a husí šlapadla.
Uprostřed ostrova se nacházel komplex budov, jejichž součástí byla i galerie evropských umělců.
Kolem komplexu dalo odpočinout jak venku, tak vevnitř. Už se smrákalo, a tak si lidé užívali poslední momenty před setměním.
Fronta k trajektu byla děsivě dlouhá – GPS hlásila polohu blíže k druhému konci ostrova. Cestou jsme mohli obdivovat připravené zpestření čekaní na odvoz, tématem byl Halloween.
Znovu musím vyzdvihnout správu ostrova – fronta postupovala rychle a nalodili jsme se asi po 30 minutách. Celkem jezdily 4 trajekty.
Závěrem
Přestože cesta k cíli trvala s obědem téměř 6 hodin a množství lidí při příjezdu znechutilo první část výletu, Nami Island byl skvělou kompenzací. Správa ostrova má vše skvěle zorganizované a ostrov nabízí krásnou procházku čistým prostředím s mnoha neopakujícími-se obrazy a ještě více možnostmi pro pořízení portrétových fotografií.
Vojta, 14.11.2021