Nusa Penida popsaná v minulém díle byla krásná, ale vyčerpávající. V den návratu na Bali jsem tedy neplánoval mnoho – jen cestu za zvířaty.
Při předchozí cestě z Ubudu do Sanuru jsem si z motorky všiml cedule “Bali Reptile Park”, o kterém bych jinak vůbec nevěděl. Hned vedle byl i Bali Bird Park, který jsem také chtěl vidět a o kterém bude příští díl. Na zbytek dne jsem si naplánoval ještě Bali Zoo, ale hrubě jsem neodhadl velikost obou parků a zoo zbyla na příště.
Plazí park na Bali, jak lze název přeložit, se nachází asi 10 km jižně od Ubudu. Vstup je 200.000 rupií (asi 300 Kč), což je na Bali poměrně hodně. Bohužel není moc dobře komunikováno, co všechno je v ceně a to může spoustu návštěvníků odradit. Já po krátké úvaze vstoupil bez jakýchkoliv očekávání a byl jsem příjemně překvapen – cenovka je správná a má své opodstatnění.
Hned u vstupu lákají návštěvníky ochočený leguán a anakonda žlutá.
Začátek expozice bylo několik skleněných terárií zabudovaných do kamenných stojanů podél cesty.
Ve vitrínách byly velmi jedovaté druhy převážně indonéských zmijí a chřestýšovců.
Ve vnitřní expozici měli mnoho druhů denních i nočních živočichů. Mnoho z nich byli jedovatí hadi, podělím se jen o nejpovedenější fotky. Na těch výše je leucistická plivající kobra.
Po vstupu do vnitřní expozice se mě ujal průvodce Erlan. Jak jsem se dozvěděl, když to umožňuje počet návštěvníků, každý má znalého průvodce, který plazího nadšence provede parkem a podělí se o spoustu zajímavostí. Když je návštěvníků více, rozmístí se průvodci v jednotlivých expozicích a aktivně obohacují chtivé návštěvníky.
Velmi zajímavé bylo povídání o nejdelších jedovatých hadech na světě, které se nachází i na Bali: kobrách královských. Vyskytují se na celkem velké části jihovýchodní Asie. V indonésii existují různé barevné varianty podle ostrovů. Na fotkách je ta z Bali.
V parku jich dohromady chovali asi 5 (různé varianty), prý rescue a odchyty z přírody. Zajímal jsem se o rescue – domácí chov prý není raritou. Podle expertů je tento druh spolu s mambou černou nejhorší možný had jako domácí mazlíček.
Na Bali se kobry královské vyskytují jen na západním pobřeží. Z vyprávění od místních (ne průvodce) jsem slyšel, že lidé z nich mají strach a jsou při spatření zabíjeny.
Nádherný chřestýšovec běloretý. Pohled má děsivý – vertikální rohovka obrovský infračervený biosenzor před okem jsou znaky nočního dravce. Ten na Bali nežije. 🙂
Potkal jsem angličana – biologa, co si v parku krátil chvíli před odletem domů. Hezky jsme si popovídali a pak jsme se zastavili u několika varaních výběhů – na obrázku varan salvadoriův, kterého jsme hledali dlouho. Je to nejdelší žijící ještěr, ale ne nejtěžší, v té kategorii bere zlato varan komodský.
Následovala “mazlící zoo”. Začal jsem chováním modrojazykého scinka – měl něco přes 30 cm a je to prý jedna z nejlepších ještěrek domů.
Leguánů bylo k chování mnoho. Jsem přesvědčen že byli všichni leguáni zelení.
Jak jsem se dozvěděl až doma, takhle blízká interakce se zelenými leguány se vůbec nedoporučuje. Jsou vybaveni mnoho zbraněmi – ostré drápy, které se neobrušují tak, jako v přírodě, silné čelisti vybavené ostrými zuby, a ocas, jehož švihnutí má podobný efekt jako dopad biče. K mému štěstí byli všichni leguáni na lidský kontakt zvyklí a byli dokonale klidní.
Tohle byl nejspíš dominantní samec leguána zeleného. Hladil se rád, většinou měl zavřené oči a užíval si masáž. Na chvíli je otevřel, aby si mohl udělat hezké selfie se mnou. 🙂
Želva je snad nejjednodušší plaz na manipulaci. Krunýř je zespodu prý ještě silnější, než nahoře.
Krokodýl čelnatý
Jediný varan žijící na Bali – varan skvrnitý. Jednoho jsem viděl a vyfotil ve městě (Bali 1: Ubud), tenhle byl plně vzrostlý a měřil asi 2 metry. Pohladit jsem si ho nemohl, protože byl prý trochu mimo z období páření.
A tohle už je varan komodský. Překvapilo mě, že není celý šedý.
Varan modrý (Varanus macraei) pojmenovaný podle Duncana R. MacRaea, zakladatele parku.
Nejpočetnější druh krokodýla v parku byl krokodýl mořský. Největší exemplář měřil asi 5 metrů. Za 100.000 rupií se může krmit kuřetem návštěvníkem vybraný krokodýl – věděli, kteří jsou agresivní a kteří klidní. K měření plazů – všichni až na krokodýli jsou přeměřeni jednou za 3 měsíce.
Varan tyrkysový, ale ruku do ohně za identifikaci druhu nedám.
Mírně zvětšená socha varana komodského
Obrovská agama molucká (Hydrosaurus amboinensis) – samec s ploutví na ocase. Já jsem tipoval celkovou délku přes metr a půl, na internetu píšou do 1,2 metru. Asi je dobře krmili. 🙂
A na závěr ještě oranžová forma leguána zeleného u vstupu.
Byl jsem nadšen. Těm, co zvažují návštěvu nebo těch 200.000 rupií na vstupu bych pozitiva shrnul následovně:
- Prohlídku vám zpříjemní průvodce, který velmi ochotně odpovídá na všechny otázky. Také vás vyfotí kolikrát jen budete chtít s čím budete chtít.
- Možností fotografií a přímé interakce se zvířaty jsou nekonečné. Pro turisty ideální.
- Rozmanitost druhů je skvělá. Většina druhů je z indonésie.
- Mají krásné stránky, kde najdeme i seznam všech druhů: https://balireptilepark.id/
V parku jsem strávil zhruba 2 a půl hodiny. Oběd bych už asi stejně nestihl, a tak jsem se hned vydal do sousedního ptačího parku – Bali Bird Park. O tom ale až příště.